SANATORIUM TOPAS s.r.o. - síť Domovů se zvláštním režimem

Než se rozhodnete

Většina z nás si myslí, že láskyplné a vřelé prostředí najdeme jen v rodině. Pomoc, ochota a čas, který věnujeme svému blízkému, je často považována za samozřejmost. Ovšem ne vždy máme milující a fungující rodinu, ne vždy vůbec někoho, kdo by se o nás postaral, ne vždy je možné, aby se rodina tohoto nelehkého úkolu zhostila a bez potíží jej zvládla. Pouze málokdo z nás má osobní dispozici či kvalitu stát se pečovatelem.

Ani samotné rozhodnutí blízkých či rodinných příslušníků využít služeb našeho zařízení nebývá vždy jednoduché a je velmi často vnímáno jako pocit viny a selhání roli pečovatele zvládat.

 

Sanatorium je řešením a pomocí pro ty, kteří již nezvládají péči o nemocného člena rodiny. Vězte, že prosbou o pomoc nedáváte najevo méně lásky, lenost nebo nezájem. Naopak, v dané situaci děláte pro svého milovaného maximum, co je ve vašich silách.
Naší snahou je ulehčit už tak dost tíživou situaci jak samotného klienta, tak jeho rodiny. Často dochází k situacím, kdy se rodinný příslušník musí vzdát zaměstnání, produktivního, společenského a soukromého života, aby mohl pečovat. Roli pečujícího také zásadním způsobem ovlivňuje jeho věk. V případě, kdy se věk blíží seniorskému věku nebo se v této kategorii již nachází, lze předpokládat, že schopnost tento nelehký úkol zvládat, bude značně omezena jeho fyzickým i psychickým stavem. Míru zátěže bezpochyby ovlivňuje společné soužití, neustálá celodenní péče jak o klienta tak o ostatní členy rodiny.
Navíc je třeba si uvědomit, že mluvíme o dlouhodobém závazku v řádech měsíců či let.

 

Změna prostředí v podobě náhradní péče v sobě skrývá, zejména ve své počáteční fázi, nemalá úskalí. Nepočítejte proto s tím, že vaše rozhodnutí bude přijato s pochopením nebo nadšením. Člověk nerad opouští své přirozené prostředí a každý po svém se různě brání začlenění do nového kolektivu cizích lidí. Bývá rozdíl, zda klient nastupuje z domova, nemocnice, či jiného zařízení. Pokud byl již dříve v některém zdravotnickém zařízení hospitalizován, bývá adaptace výrazně snazší. Ta je individuální, na to, aby se klient „rozkoukal“ potřebuje 7 - 14 dní, po 3 měsících bývá plně adaptovaný. I přesto v těchto prvních dnech po umístění hraje nejdůležitější roli právě podpora rodinných příslušníků. Z našich zkušeností je možno potvrdit, že u většiny klientů, kteří žijí dlouhodobě sami, dochází ke zlepšení jejich celkového zdravotního stavu v důsledku sociálního kontaktu, nových podnětů a aktivit, kterých se pravidelně klient v sanatoriu účastní. Je ve společnosti svých vrstevníků a tzv. mezi „svými“, stejně zapomnětlivými a třeba i nemohoucími spolubydlícími.